like a blues

1-2@s ,1-3@m , 1-3@l

Anotácia k projektu

Projekt Like a Blues je vizuálnym stvárnením básnickej zbierky českého autora Václava Hraběho Blues pro bláznivou holku. Ústrednou témou je prežívanie vzťahu k sebe samému – a toho, čo sa v ňom zmení, keď do nášho života vstúpi láska.

Projekt je rozdelený do štyroch nadväzujúcich častí: Muž, Žena, Poznanie, Splynutie. Rozprávajú príbeh osamelosti, nádeje, zmätenosti, vášne, vnútorného nepokoja a harmónie.

On

Nesieme si v sebe smútok – ťažko definovateľný, hlboký. Krásne cnenie za niečím čo by sa len mohlo stať. Smútime za niekým koho sme mohli stretnúť, milovať, stratiť.

Ona

Tušenie, že tam niekde, niekto je. Niekto kto možno pochopí aký sme – a akými by sme mohli byť spolu. Tá predstava nás upokojuje no zároveň šteklí kdesi vnútri. Vyvoláva vzrušenie, napätie, očakávanie naplnenia.

Poznanie

Ak nevieme kým sme, nedokážeme ovplyvniť kým sa stávame. Kľúčom k poznaniu sme my sami. A vzťah je zrkadlo, ktoré nám pomáha spoznávať sa.

Spojenie

Svetlo a tieň, radosť a bolesť, láska a nenávisť sú jedno. Sú to kontrasty – nie však protiklady. Jedno nemôže existovať bez druhého pretože spolu tvoria celok. Sú len rozličnými aspektami toho istého javu. Existujú naraz, spoločne. Tvoria súlad až kým splynú v jedno.

Projekt Like a Blues

je mnohovrstevnatý. Na stvárnenie abstraktných vnemov, pocitov a túžob využíva rozličné médiá s cieľom poskytnúť divákovi zážitok na viacerých úrovniach.

Fotografia je nosným prvkom projektu a zároveň aj východiskom pre videoprojekciu. Tá spolu s básňami autora vykresľuje náladu a bližšie osvetľuje situáciu projektu. Hudba atmosféru dotvára a zároveň formuje priestor pre tanečné vystúpenie, ktoré je spojovacou linkou všetkých úrovní.

…

Tanec je odpoveďou na hudbu. Neha na lásku. Láska je pohyb – a pohyb je život.

Václav Hrabě (1940–1965)

bol významným českým básnikom,

ktorý je považovaný za jednu z kľúčových postáv v československej literatúre druhej polovice 20. storočia. Hoci jeho tvorba trvala len krátko, mal silný vplyv na literatúru, a to najmä svojským spojením moderných, expresívnych a spontánnych prvkov, ktoré sú blízke duchu Beat Generation.

1-2@s ,1-3@m , 1-4@l

Básne

Václav Hrabě (1940–1965)

Bez názvu

*** A kdybych už měl umřít

chci hvězdy na rakev

a trochu hnědé hlíny

hřejivé jako krev

Na hřbitově ať hrají

houslovou sonátu

v které zní mořské mušle

a slunce pasátů

Tomu kdo bude plakat

maličký kapesník

s mým monogramem dejte

Je to jak památník

Připijte na mé zdraví

nebožtík píval rád

a teď už nechuraví

už nebude mít hlad

Připijte na mé kosti

ať mohu dobře spát

Věřte mi je to k zlosti

teď v létě umírat

Jednou

Noviny nevyjdou ve zvláštním vydání,

nikdo mi s růžemi nepřijde přát.

Pomlčí důstojně klasici svázaní

o tom, co brzy už musí se stát.

Neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky.

V ulicích nebude dechovka hrát.

Kdopak si všimne? Vždyť svět je tak veliký

a třeba zrovna teď má se to stát.

Jednou tě potkám, vím to jistě!

Nevím jen kdy, na kterém místě…

Ať si klidně říkají, že nevím o životě nic –

možná se to stane zítra, možná, že až za měsíc.

Možná zrovna teď, na tomhle nároží

na mou horkou tvář svou ruku položíš.

Málokdo všimne si našeho setkání.

Někdo snad začne se přestárle smát,

až mě na ulici políbíš do dlaní

a řekneš, že se to muselo stát.

Madrigal

Třešňové květy

v zahrade žloutnou

Pro nás jak pro ně

Čas je tou loutnou

na kterou hraje

Smrt za svítání

Dokud jsi krásná

Vzbuď se má paní

Dostatek spánku

čeká nás v hrobě

Vzbuď se má lásko

a vezmi mě k sobě.

Variace na renesanční téma

Láska je jako Večernice,

plující černou oblohou.

Zavřete dveře na petlice!

Zhasněte v domě všechny svíce

a opevněte svoje těla,

Vy, kterým srdce zkameněla!

Láska je jako krásná loď,

která ztratila kapitána,

námořníkům se třesou ruce

a bojí se co bude zrána.

Láska je jako bolest z probuzení

a horké ruce hvězd,

které Ti oknem do vězení

květiny sypou ze svatebních cest,

které Ti oknem do vězení

květiny sypou ze svatebních cest.

Láska je jako Večernice,

plující černou oblohou.

Náš život hoří jako svíce

a mrtví milovat nemohou.

Náš život hoří jako svíce

a mrtví milovat nemohou!

Báseň skoro na rozloučenou

Slunce, Překrásný manekýn

se prkenně uklání

k západu.

Zavírají se

květiny a obchody.

Praha unavená

chvílí básníků a svojí

krásou

šediví

soumrakem.

Je to tak podivné,

co všechno se ti podobá.

Je to tak podivné,

ta myšlenka, že tě můžu ztratit,

protože všechno na světě se neustále mění.

Můžu tě ztratit,

a zase budou rána

plná cigaret,

a bude to svědčit

ke krásnému a pompéznímu smutku.

Můžu tě ztratit,

a zase budou noci,

měsíc vlající na obloze bude podobný stínu

tvých rozpuštěných vlasů.

Nebudu moct spát a budu nenávidět

klasiky.

Můžu tě ztratit,

a pak snad bude nejvhodnější svést to na dialektiku.

Ano,

to všechno se může stát,

ale nikdy už neztratím

všechny ty lehkomyslné, nevychované a pravdivé

děti naší lásky,

všechno to, co nelze vyhandlovat

v Tuzexu,

nabiflovat přes noc,

získat protekci

úsměvem,

touhu a odvahu.

Nečekat, až se život převalí kolem jako baráčník

průvod.

Nedat se zlákal,

odstínům,

které padne na míru a sluší.

Nebýt tu zbytečně,

nejíst tu zadarmo chleba,

Uvidět ráno u Vltavy divoké koně.

Vyjmenovat své lásky,

a bude-li to třeba,

nechat se zabít

pro ně.

Déšť

Na horkých střechách zasyčel déšť…

jako když hoří suchá tráva

Promoklá tramvaj odbíjí šest

Na město tiše poprchává

Jdu sama v dešti Za řekou hřmí

Ne nevadí mi zmoklá hlava

Jen se mi zdají bláznivé sny

že prší na město voňavá tráva

Potichu si zpívám

do rytmu deště

náhodná slova

o zmoklém městě

Jdu Nevím vůbec kam

a s každou kapkou

zas znova začínám

Pod polštář dám si až půjdu spát

blues o dešti v němž voní tráva

Snad se mi bude celou noc zdát

že venku tiše poprchává

1-2@s ,1-3@m , 1-3@l

Účinkujúci

⟶

Miroslava Sliacka

Fotografka, venujúca sa hlavne portrétnej a módnej fotografii.

Jej tvorba sa sústreďuje na stvárnenie krásy a jej krehkosti a jedinečnosti. Like a Blues je v poradí jej tretím autorským projektom.

Prehľad doterajšej tvorby

2016-2022 výstavy k projektom umeleckého združenia Sick Minded Cult https://www.sickmindedcult.eu/

2022 Aspekty ženy, spolupráca s módnou dizajnérkou Petrou Murín.

Projekt Aspekty Ženy

Jason Yap

Tanečník, od septembra 2019

je členom umeleckého súboru Tanečného Divadla Štúdio tanca. Na Hongkongskej akadémii múzických umení získal bakalársky titul v odbore výtvarné umenie a ukončil ho s vyznamenaním v odbore súčasný tanec. V roku 2017 Jason vytvoril svoj choreografický debut s názvom Kill Your Darlings. Inicioval vznik interdisciplinárneho umeleckého tímu STAGE Creators Collective. Od roku 2019 má tanečný podcast The Background Dancer.

Divadlo Štúdio Tanca